O Kendeho vile
Na první pohled nenápadná vila mezi stromy. Ve skutečnosti dům, který v sobě nese eleganci první republiky, osud jedné židovské rodiny, temné roky okupace i naději na nový začátek.
Vilu si v roce 1920 objednal Viktor Konrad, budějovický Němec podnikající v mnoha oborech. Navrhl a postavil ji Arnošt Musil. Konradova iniciála K zdobí fasádu dodnes, jen se později začala číst jinak: jako K rodiny, jejíž jméno dům nese.
Některé historické zdroje uvádějí období výstavby 1920–1921.
Už po třech letech vilu koupila židovská rodina Josefa Kohna, který si později změnil příjmení na Kende. Rodina provozovala úspěšnou velkočistírnu peří a dům se stal jejím domovem, plným hudby, návštěv a běžného rodinného života. Architekt Josef Hauptvogl pro Kendeovy projektoval dostavbu pokoje.
11. května 1939 vilu zabavili nacisté. Rudolf, jeho rodiče i sourozenci byli deportováni do Terezína.
Do domu se nastěhovala říšská bezpečnostní služba, později německá kriminální policie (Kripo). Ve sklepě vznikly vězeňské cely. Prošli jimi mlynáři udaní za „nedovolené mletí“, řezníci za nepovolené porážky nebo soukromí zemědělci. Mnozí z nich skončili v koncentračních táborech.
Když židovským dětem zakázali chodit do školy, skupina budějovických teenagerů začala psát vlastní časopis. Ilegální Klepy vycházely v letech 1940–1941 a vznikaly v bytě rodiny Stadlerových. Četl je také Rudolf Kende a pravděpodobně i jeho mladší bratři.
Syn Rudolf byl skladatel a hudební pedagog. Byl kvadruplegik: nemohl hrát na nástroj ani zapisovat noty. Hudbu, která se mu rodila v hlavě, proto diktoval svým žákům. Dodnes nevíme přesně jak, ale dokázal i vyučovat hru na klavír.
Jeho Smyčcový kvartet vznikl v roce 1943, uprostřed války. Poprvé veřejně zazněl až o 82 let později, v salonku vily, kde stojí rodinný klavír.
V roce 2023 byla vila prohlášena kulturní památkou a koupilo ji statutární město České Budějovice. Dům, který byl jeho obyvatelům násilím vzat, se tak znovu otevírá veřejnosti.
V květnu 2025, osmdesát let po konci druhé světové války, uspořádal Festival Krumlov spolu s Pamětí národa ve vile večer hudby židovských skladatelů: Rudolfa Kendeho, Hanse Krásy, Pavla Haase a dalších. Kendeho kvartet tehdy zazněl vůbec poprvé.
Vila je zakrytá lešením a sítěmi: město České Budějovice ji šetrně opravuje s důrazem na zachování její autentické podoby. Po fasádě a střeše přijdou na řadu interiéry, kde se opraví štukové výzdoby a vymění zastaralá elektroinstalace. Hotový je i projekt úpravy zahrady.
Dům se přitom nezavírá. Na podzim tu Paměť národa chystá dvě výstavy: o historii vily a jejích obyvatelích a výstavu s virtuální realitou o rodině Kende a časopisu Klepy.
Kendeho vila nemá být jen místem vzpomínek. Paměť národa Jižní Čechy jí vrací život, který jí byl vzat: pořádáme tu besedy, přednášky, koncerty i představení a přivádíme sem školy.
Každý měsíc vilou provázíme na komentovaných prohlídkách a v jejích pokojích teď vzniká imerzivní expozice o časopise Klepy ve virtuální realitě.
Nechceme, aby zapadlo, co se tady odehrálo.
Architektura
Vila Arnošta Musila stojí v klidné ulici, schovaná v zahradě mezi stromy. Uvnitř překvapí tmavým dřevěným obložením, vysokými stropy a pečlivě propracovanými detaily.
Písmeno K v medailonu na průčelí připomíná prvního majitele Viktora Konrada.
Tmavé dřevěné obložení a vysoké stropy dodávají salonkům atmosféru první republiky.
Ve sklepě se dochovaly prostory, které za okupace sloužily jako vězeňské cely.
Současnost
Paměť národa už téměř dvě desetiletí nahrává vzpomínky pamětníků, kteří prožili zásadní události 20. století. V Kendeho vile tyto příběhy vystupují z archivu ven: mluví se o nich, poslouchají se, hrají a učí.
Chceme, aby se sem vracely školy, rodiny, sousedé i návštěvníci Budějovic, a aby z vily odcházeli s otázkami, které stojí za to si klást.